Elektronika, detekce kovů a nálezy, hudba, atd.

Konzervace železných artefaktů

10. listopadu 2008 v 11:43 | Jakub Štajer |  Detekce kovů

Konzervace železných artefaktů

Konzervace železných artefaktů se zachovaným jádrem podle poslední známé technologie používané v současné muzejní praxi:

• Mechanické odstranění vnějších silně zkorodovaných vrstev (u jemnějších a vzácných kusů tzv. pískováním - tryskou směrovaným proudem vody)

• Máčení v destilované vodě /nálev je nutné po několika dnech ( týden…)vyměnit; proces se opakuje pokud se prokazují vyloučené chloridové ionty /orientačně - v případě keltských želez 4-5 měsíců…/

• Zkouška na přítomnost chloridů: do 10 ml. užité /z nálevu/ destilované vody přidáme 2 kapky kyseliny dusičné a 5 kapek 2 % dusičnanu stříbrného. Pokud se objeví bílý zákal, chloridy se dosud nevyloučily a nálev v nové destilované vodě se musí opakovat

V případě, že železo je již čisté, následuje postup:

• Fe předměty se nechají 3 - 5 hodin v sušičce při teplotě 100 - 120 ° C
• Očištění acetonem nebo technickým benzínem
• Těsně před tanátováním naložit na několik minut do horké lázně destilované vody - některé postupy tuto fázi vypouští Následuje nanesení taninu, tzv. tanátování. Směs se nanáší kartáčkem (např. zubním) tak, aby se dostala do všech štěrbin, kov se již nemá dostat do kontaktu s mastnotou, pracujeme v rukavicích; množství směsi nemá být velké, ale plošně pokrývající. Každá další vrstva se nanese až po zaschnutí - nejdříve na druhý den.
• u silně zkorodovaných artefaktů se nanáší několik vrstev /např. 6/ konzervační směsi: 1l.dest. H2O, 200 g taninu, 100 ml 85% H3PO4, 150 ml etylalkoholu. Kyselinu fosforečnou (H3PO4) někteří autoři nedoporučují - je agresivní, kov naleptává a v případě nekvalitního následného uložení přitahuje vodu - je hygroskopická.
• U slabě zkorodovaných předmětů anebo v případě nejistého a nemonitorovaného uložení se použije stejná směs, ale bez kyseliny fosforečné. Kompromisem, který někdy nebývá rovněž doporučován se způsob kombinuje /první nátěry s kyselinou, další bez kyseliny/
• Po řádném vyschnutí se povrch takto nakonzervovaného artefaktu uzavře před vzdušnou vlhkostí nátěrem včelího vosku rozpuštěném v tech. benzínu. Pokud je množství vosku větší, vysráží se na povrchu v podobě bílého povlaku. V tom případě se předmět vloží na chvíli do tepla: povlak se rozteče a mizí. Naopak při nedostatečném nánosu nejsou drobné plošky chráněny.

Následné uložení předmětu by mělo být provázeno jednak dostatečnou dokumentací (obsahující zřetelná nálezová data) a místo musí být chráněno před zvýšenou vlhkostí - doporučuje se např. uzavřít do silonových sáčků apod. Jakákoliv následná manipulace by měla probíhat v bavlněných rukavicích a artefakt by měl být i průběžně sledován. V případě výskytu koroze lze celý postup opakovat - je vratný.

Správně by měla konzervace proběhnout co možná nejdříve po vyzvednutí ze země, u cenných a silně zoxidovaných předmětů by se měl stav předmětu fotograficky dokumentovat před, popř. během konzervace pro případ poškození.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 argem argem | E-mail | 24. dubna 2011 v 0:50 | Reagovat

Návod na stavbu tohoto PI detektoru můžete najít v knize Hledače kovů (teorie, návrh, stavba, použití). K tomuto detektoru lze připojit kromě standardní hledací cívky i cívku s velikostí 1x1m nebo 2x2m pro hloubkové vyhledávání.
Stránka autora detektoru DBP 2010.
Francouzská diskuze o detektoru DBP 2010.

Hi döküman post.Thanks

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama