Elektronika, detekce kovů a nálezy, hudba, atd.

Čištění a konzervace železa

10. listopadu 2008 v 11:34 | Jakub Štajer |  Detekce kovů

Čištění a konzervace železa

Korozní krusta se z železa odstraňuje rozpouštěním v hydroxidech,kyselinách nebo komplexujících činidlech.
Minerální kyseliny se používají většinou v technické praxi.Rozpouštějí i nezkorodovaný kov a je proto třeba předmět rychle a důkladně opláchnout.Pouze kyselina fosforečná vytvoří na povrchu nerozpustný fosforečnan, který slouží jako antikorozní ochrana.Kyselina fosforečná je součástí průmyslových odrezovačí tzv. bezoplachých.
Technické přípravky však obsahují chloridy,takže po jejich použití je třeba předměty stejně opláchnout. Jsme-li nuceni použít agresivní odrezovací lázně nebo,má-li být účinek zvláště šetrný,je výhodné použít tzv.úsporná mořidla.Jsou to sloučeniny schopné absorbovat se na povrch čistého kovu a chránit jej před účinky kyselin,zatímco korozní produkty se rozpouštějí.Ktěmto látkám patří thiomočovina,piridin,merkaptanydiethylamin,chinolin,dibenzylsulfoxid.

K uvolnění korozní vrstvy se užívají také organické kyseliny,z nichž některé tvoří komplexy s železnatými a železitými ionty, uvádějí je do roztoku a kov napadají minimálně.Ksou to chelatony,kyselina mléčná,kyselina vinná,tanin,kyselina ftalová, šťavelová a fluorovodíková

Dříve se k odstraňění chloridů z archeologických předmětů používalo značně destruktivní metody:předmět se rozžhavil do červeného žáru (900 C) a shladil se v draselném louhu.Po opláchnutí a usušení se napustil voskem.Zahřívání mělo odstranit těkavé chloridy,předmět však byl vystaven značnému mechanickému namáhání.

V současnosti je snaha odstranit chloridy z krusty,aniž by se tato odstraňovala.Extrakce chloridů se provádí několika denním vymýváním v destilované vodě,nebo elektrolyticky v silně zásaditých roztocích.Těkavosti chloridů se využívá při střídavém vymražování a zahřívání.

K povrchové ochraně se využívají hydrofobizační prostředky jako jsou vosky,silikonové oleje ev. silikonestery a antikorozní nátěry:minium,strontiová žluť s hliníkovým práškem,zinková žluť a syntetické nátěry.Jako inhibitory koroze se používají merkaptobenztriazol a dicyklohexylamoniumnitrit.

Před nanesením povlaku je třeba kov odmastit.Odmašťování před povrchovou úpravou se provádí podle různých receptů, ve kterých obvykle figuruje hydroxid sodný a detergent(Alkon,Synalod).Hydroxid je možno částečně nebo zcela nahradit šetrnější sodou.Roztoky se používají horké a doba působení bývá od několika minut do půl hodiny,dle sgresivity lázně.

Pokovení elektropizitivnějším kovem způsobuje,že katodou se stává nanesený kov a je vybrán tak,aby korozní produkty na něm tvořily kompaktní vrstvičkumkterá postup koroze po čase zastaví.Železo tvoří anodu a alektrochemický článek tak brání jeho oxidaci.Tohoto typu je ochrana pozinkováním.

Další možnosti antikorozní ochrany spočívá v pasivaci koncentrovanou kyselinou dusičnou,směsí kyseliny dusičné a sírové nebo sírové a fluorovodíkové,či roztokem kyselého fosforečnanu manganatého.

Stambolov T.,Bleck R.D.,Eichelmann N.:Korrosion und Konservierung von Kunst aus Metall I.-II. Weimar 1987
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama